Satori
pro vojenské oddíly
před tím než vystřelí
aspoň na chvíli
satori
pro úplatné úředníky
pro zlodějské praktiky
aspoň na chvíli
satori
ale já musím musím musím
ale ty musíš musíš musíš ne náhodou
aspoň na chvíli zavřít oči a zastavit čas
pro mindráky z propagace
pro plastické operace
aspoň na chvíli
satori
pro děvky v paříži
pro krista na kříži
aspoň na chvíli
satori
ale já musím musím musím
ale ty musíš musíš musíš ne náhodou
aspoň na chvíli zavřít oči a zastavit čas
pro mě a pro tebe
pro modré nebe
aspoň na chvíli
Mohlo by se stát
odešla´s včera ráno
mohlo by se stát
že by to přišlo samo
že bych tě měl rád
možná by to přišlo
to se nikdy nedozvím
udělat první krok
si prostě nedovolím
a ty to nikdy neuděláš
a já to nikdy neudělám
neudělám
možná jsi ta pravá
a čekáme na osud
jít mu naproti
není dobrej postup
taky je tu strach
kterého se musíš bát
co když za měsíc
tu sama budeš stát
a ty to nikdy neuděláš
a já to nikdy neudělám
neudělám
Cigareta
ležím tu opilý
zborcený v trávě
jak domeček z karet
mrtvý málem
a z úst se kouří
cigareta hoří
jak komín staré továrny
a dál už se nic nestane
a dál už nebude nic
mé tělo z mrtvých povstane
a možná zkusí odejít
váleček tabáku
v papírové rouře
ten život vzešel z ohně
a smrt přišla z bouře
a z úst se kouří
cigareta hoří
jak komín staré továrny
a dál už se nic nestane
a dál už nebude nic
mé tělo z mrtvých povstane
a možná zkusí odejít
Já cestuji v dešti
já cestuji v dešti
do stanice štěstí
přes hotely, městy
přes lesy a klestí
nemám žádné mapy
přece se neztratím
světélko ve snu
mi ukázalo cestu
světélko matné
nikdy neuhasne
světélko milé
kdy budu u cíle
já cestuji v dešti
ať chci nebo nechci
přes pole a mosty
hledám svoje štěstí
neposlouchám rady
když jsou snado k mání
není mi pomoci
na místě nemám stání
světélko matné
snad ví kudy kam
světélko bílé
řekni před čím utíkám
Dotknout se nebe
jsem nahý jako strom
na který přišla zima
jsem nahý jako zima
které jaro ukradlo sníh
jsem nahý jako léto
ze kterého podzim ždímá
jsme nazí jako lidi
kterým láska svlékla šat
kolik času zbývá
a kam a kdy se vrátíš
ve stejné řece
plave přítomný čas
všechno se mění
rychleji než vnímám
stačí půlkrok zpátky
a budu volný jako pták
mít všechno a nemít nic
kolik umím dát
kolik umím dát
dotknout se nebe
nejde bez tebe
Ďáblovy ruce
neznámé příběhy schovávám
každou noc ve spaní proklínám
na moři nastalo bezvětří
vylézá z hlubin příběh znám
nejde utéct
sám před sebou
nejde se ptát
co se má stát
zástupy očí se zeptají
každou noc zpátky mě volají
uprostřed na moři zůstávám
já nikdy nejsem sám
nejde utéct
sám před sebou
nejde se ptát
co se má stát
jak se věci dějí asi jenom tak
jak mám věřit pouze na zázrak
který nepřichází
Tak hodně štěstí
kdy už se dočkáme
toho co nemáme
to co nám chybí
je nedělat starý chyby
a ty už odcházíš
nejde to změnit
obloha hoří
a čerti se budou ženit
a proč odcházíš
a kam chceš vlastně jít
mlčením odpovídáš
tak hodně štěstí
kdy už se dočkáme
novejch zážitků
to co nám chybí
je být trochu k užitku
a ty už odcházíš
nejde to změnit
obloha hoří
a čerti se budou ženit
a proč odcházíš
a kam chceš vlastně jít
mlčením odpovídáš
tak hodně štěstí
2084
nové století
mi dýchá na záda
na měsíc poletím
nebude záhada
města se rozrostou
vesnice vylidní
nemoci nebudou
všechno sterilní
já tě chci najít
ale neznám kód
jak tě mám najít
když neznám kód
novinky technické
mi život zařídí
genová výbava
všechno prozradí
seznam zločinců
zločinům zabrání
psychické poruchy
doktoři odstraní
já tě chci najít
ale neznám kód
jak tě mám najít
když neznám kód
proč seš tak bledá
sebrali ti smích
zpomalené pohyby
jako by ti ztuhnuly ruce
jako by ti vytrhli srdce
tisíce displejů
svítí do očí
kdy už to skončí
kdy už to skončí
Černá a bílá
náhodou se díváš zpátky
radši na to nemyslíš
najednou je všechno jasný
na tom už nic nezměníš
čas je víc než slovo v písni
píseň je jak nůž
smějěš se i když jsi v tísni
na pokyn začni už
oči tě zas prozradily
nejde se ti smát
kolik váží cizí tělo
a kdo tě má dnes rád
není jen černá a bílá
najdi křídla a leť
minulost střepy sbírá
a budoucnost je právě teď
Nezbylo nám dost
co neskončí to nespočítám
dnes jsem tady a zítra bůhví kam
to co jsem ti chtěl říct dávno neplatí
jseš už přece jinde, snad to příště vyjde
už nezbylo nám dost
jen tak trochu pro radost
si můžem ještě chvíli lhát
do očí se nedívat
ještě chvíli předstírat
že o sebe chceme stát
ne já nevracím se ani o krok zpátky
ani neutíkám zadními vrátky
svoje slova už mi nikdy nevnutíš
já jsem já a ty nerozumíš